2 Bledá zář Měsíce

Do tmy na člun nasedáš,
rovnováhu držíš,
o vesla se opíráš,
do tmy ticha hledíš
vstříc hvězdám,
vstříc naději,
jako krůpěj se třpytí duše Tvá.

Bledá zář Měsíce do svých útrob Slunce polyká,
na hladině odráží Tvoje slova veliká.

Těžký jako beznaděj,
sítě v ruce třímáš,
ryby chytáš na naděj,
jak je lapit vnímáš.

Do síní se díváš vstříc,
ale nevíš strážců jména,
tichu hvězdám, všem chceš říct,
poslat naděj do ticha.

Odráží se v Měsíci tvář Slunce, tvář Tvých jmen,
hledáš svoji hranici, východ světla z temna ven.

Bledá zář Měsíce do svých útrob Slunce polyká,
na hladině odráží Tvoje slova veliká.