3 Déšť

Tichý déšť vypráví všem okapům
jeden příběh z dávných dob a snů.
Slova z potoků do řek jsou hnána,
příslibem se budíš do nového rána.

Divná melodie snů se probouzí,
dech divokého býlí,
nevidíš, jak se blýská do časů dalekých,
úsměv z tvých dnů pomalu sílí v radostný smích.

Milióny kapek k zemi nebe posílá,
ve vřelém objetí sám sebe objímá
duhou, v barvách svých do duše promlouvá,
v plášti hvězdné noci do slunného rána nacouvá.

Tichý déšť šťastně prší k nebesům,
každou kapkou smývá tvář těch dnů,
v zemi, v zítřku, v otevřeném náručí,
mostem duhy, v sedmi proudech, v područí.

|: Tichý déšť, nebe zemi objímá. :|