6 Vlak naděje

Koleje bez pražců v cestě za Sluncem těžký vzduch rozráží,
prázdné nádraží prázdné myšlenky velkou hlavu poráží.

Do tunelu slov, tmou a dál, rovnou za Sluncem ženou se dál
tiché myšlenky bez pražců a slov.

Vlak naděje, pražce špinavé, plevel po krajích,
matnou krajinou, deštivou a rozpitou, bláto na něj házejí.

Do tunelu slov, tmou a dál, rovnou za Sluncem ženou se dál
tiché myšlenky bez pražců a slov.

Prázdné nádraží, prázdné myšlenky hlavu poráží, když naráží až tam,
vlak naděje spěchá za Sluncem.
Temným prostorem, ticho po stěnách, velkou horou prochází,
srdce kamenné světlem rozpouští, sám jde tiše po hrázi.

Do tunelu slov, tmou a dál, rovnou za Sluncem ženou se dál,
tiché myšlenky bez pražců a slov.

|: Prázdné nádraží, prázdné myšlenky,
hlavu poráží,
když naráží až tam,
vlak naděje spěchá za Sluncem. :|